Spoveď mačacieho fanatika
29. dubna 2013 v 21:13 | Denisa | Všetko o LadyAnketa
Výber mačky - akej dáte prednosť?
| Plemenná s PP | 25.9% (138) | |
| Plemenná bez PP | 12.9% (69) | |
| ,,Obyčka" z útulku | 27% (144) | |
| Túlavá alebo ,,od suseda" | 34.1% (182) |
Komentáře
Fuha, jsem ráda, že nejsem jediný člověk, který byl jako malý psycho.
Obdivuji tě, že jsi se tu takhle dokázala přiznat, musím říct, že asi na mě i na můj blog je to moc. Přeci jen, o mém blogu ví docela dost lidí...
[1]: Taky jsem lovila (a do teď lovím) topící se broučky. ![]()
Já jsem jako malá taky zkoušela pít z misky, ale jako pes než jako kočka.
Jinak jsem to zas tak neprožívala, pokud si vzpomínám. Jednu dobu jsem jen měla olepený celý pokojíček plakátama koní.
Pěkný článek. :)
Jako malá jsem pokaždý nosila šálu za kalhotama za strčenou. Zkoušela jsem i kočičí granule a pít z misky. Jednou mi totálně hráblo, vzala jsem časopisy, vystříhala miliony obrázků se zvířaty (klidně i 2cm obrázek) a polepila pokoj
.
[1]: To je dobré :) Mňa len posledné roky baví sedieť niekde v prírode hoci aj celý deň, asi si to za tie roky vynahradzujem...
[2]: Na môj blog nikto známy nechodí, maximálne občas sestra, s ktorou sme práve nedávno na tieto moje stavy spomínali
Ja to vnímam tak, že to bola časť môjho detstva, i keď som rada, že to skončilo.
[3]: Vidíš, to isté s tými plagátmi a obrázkami som robila ja, akurát ja som lepila mačacie a sestra zas psie a konské :)
Já si sama takhle nehrála, ale když jsme si hráli tak ve čtyřech letech na rodinu, většinou jsem byla kočka nebo pes
. Pít z misky si pamatuju že jsem taky jako malá zkoušela, ale spíš abych zjistila jak to pití "funguje"
. Jsem "posedlá" spíše psy, sice to nemám tak jako ty, ale mám je hodně ráda.
Jinak dovolili ti rodiče Lady hned, když sis o ní řekla? Nemyslím třeba v těch deseti letech, ale když už jsi byla schopná se o kočku postarat, musela jsi je přemlouvat?
Protože ona je Kety kouše
. Pro mě je to prostě Kety a ostatní fretky a pro ní jsem já a ostatní lidi. Těžko říct jestli to dělá proto že je nemá ráda, každopádně je na ní vidět jak jí to baví když za někým běží a ten dotyčný ječí a zdrhá přes stoly a sedačky protože se jí bojí
. Bráchovi vždycky vyhrožuju že na něj pustím Ketynku, když mě něčím štve
. Je taková malinká a roztomilá, cizí lidé většinou nevěří že by to mohlo kousnout a pak na to doplácí jejich prsty
. Prý to od ní bolí, ale nikdy nekousla že by třeba tekla krev, ale otisky zoubků tam jsou
. Ale rychle se skamarádila s paní na hlídání, kterou kousla jen první den a pak byla hodná.
To máš fajn že mamka má taky ráda kočky. Ta moje má ke zvířatům spíš takový neutrální vztah a táta je nemá rád vůbec, takže se o ně starám jen já.
Taky jsou zkoušela 'brousit' nehty na škrabadle
tak alespoň nejsem jediná takový kočičí fanatik. Když jsem byla malá, krmila jsem kočky na ulici a jednoho kocourka jsem i přinesla domů, tajně. Jakmile byl v lepším stavu, pustila jsem ho na místě, kde je doteď, ale zřejmě si našel majitele. :)
No pochybuju, že toho mám tolik jako ty
Když jsem byla malá, byla jsem posedlá spíš přírodou, dokázala jsem třeba hodinu nehybně sedět u rybníka a pozorovat žáby. Každou jsem si do sešitku pojmenovala a popsala, jak vypadá a jak se chová. Občas jsem si psala deník, co zrovna která dělá. Taky jsem lovila topící se hmyz. Ale hlavně mě bavilo je pozorovat :) Dneska už nemám takovou trpělivost a zaujetí, ale pořád mě baví zvířata sledovat a zkoumat.